SMÍŘENÍ

Zas je tu chvíle co nenacházím sebe,
ty chvíle bolí, - vím
proklínám světlo, slunce i nebe,
hořká pachuť slova provází.

Nasycená tichem odcházím na známé místo,
temnota tlumí kroky,
jen chvilku a budu mít v duši čisto,
oči i ve tmě vidí - už přichází.

Těžká křídla neslyšně plují prázdnem
za sebou táhnou stín,
skláním hlavu a klekám na zem,
pocit smíření mnou prochází.